Honza Malý13.4.2011Zpět

Lesk a bída redakčních systémů

Velmi často se setkáváme v poptávce s požadavkem redakčního systému (dále jen RS) pro web. Je to možná taková česká nátura ve stylu „viděl jsem to běžet na kamarádově webu a chci to také“. Co v této úvaze chybí je kritické zamyšlení, co to vlastně redakční systém je, zda je pro mě nutný a jak ho budu využívat. Ostatně, při procházení nabídky většiny českých webových studií jim většinou ani nic jiného nezbývá – většina z nich je abych tak řekl „RS-centrická“, tedy staví (zejména vlastní) redakční systém do centra všeho dění. Proč je to špatně a na jaké argumenty si dát pozor, o tom je následující článek.

Prohlášení: Autor článku je zároveň autorem frameworku 3OS, jehož komponenty pro správu obsahu (CMM) plní roli redakčního systému. Vyvinul také vlastní redakční systémy trios a trios.2, které byly základem několika webů, z nejznámějších např. klub Fléda. Instaloval a spravoval také při různých příležitostech redakční systémy Mambo, Nucleus, Wordpress a Drupal.

Potřebuji redakční systém!

Hned první a největší argument hovoří o naprosté nezbytnosti využití redakčního systému na webu.

Možná vás to překvapí, ale na hlavu je postavený už překlad. V anglickém originále se tyto systémy označují zkratkou CMS, systém správy obsahu. Ani slovo o redakci nebo publikování. První z těchto systémů byly vytvářeny pro internetové časopisy a blogy, kde je publikování denním chlebem, nějakou podivnou shodou okolností se tomu v ČR přimíchalo slovo „redakce“ a voilá – máme redakční systém. A najednou každý web musí mít své články nejprve napsané v draftu, pak schválené, poté řádně publikované, nejlépe ještě třemi různými lidmi.

Co z toho plyne? Redakční systém se všemi možnostmi publikování často nepotřebujete. Vy ho v praxi potřebujete málokdy, a to zejména když opravdu tvoříte časopis nebo marketingovou aktivitu založenou na pravidelném publikování. Máte ale firemní prezentaci? Webovou prezentaci služeb nebo produktu? Pak potřebujete rychlou a jednoznačnou správu obsahu webu, kdy vidíte seznam jednotlivých adres (podstran) vašeho webu na straně jedné a jejich obsah na straně druhé. Na to je většina RS, která skládá obsah do kategorií, třídí jej podle vydání a tvoří automaticky různé archivy – jako v novinách nebo na blogu – obvykle vhodná jako kanón na vrabce.

Velmi často dokonce na webu možnost měnit obsah nepotřebujete vůbec, s výjimkou několika sekcí. Vytvoření částečně neměnných stránek a ušití administrace na míru je pak vhodnější řešení, než všechny RS světa dohromady.

První online redakční systém vznikl pravděpodobně v době, kdy vznikl World Wide Web, a tedy i schopnost ukládat na stránce data pomocí formulářů. I přes poměrně nedávnou dobu (uvedení webu je 1993) neexistují jasná svědectví a nikdo nemá na kontě prokazatelné prvenství. Zlatá éra redakčních systémů započala až v novém tisíciletí, někdy kolem prasknutí „dot com bubble“, a trvá dodnes.

Že se RS vyplatí? Zdánlivě by měl RS vaše výdaje šetřit, snad díky tomu, že si úpravy provedete sami a nemusíte je zadávat jako práci pro někoho s dostatečnou odborností. Je tomu v praxi skutečně tak? Pojďme se na ty náklady podívat podrobněji.

Prvním nezanedbatelným nákladem, který nemají open-source RS, je licence na pořízení systému. Největší náklady pak vznikají, je-li systém účtován paušálně. Nic proti takovému přístupu, většinou je v ceně i technická podpora a ta je (jak se dozvíme dále) bohužel při používání RS téměř nezbytná.

Dále si započítejte náklad na instalaci, nastavení RS a příprava webu do podoby, ve které ho RS zobrazí tak, jak zamýšlel grafik a klient. Dá se obecně říci, čím komplexnější a robustnější je daný RS, tím více práce vás čeká. Možná pro vás bude určitým překvapením, že nasazení webu na open-source systémy není zdarma a nejde o náklady malé. Ne snad proto, že by byly nedokonalé, právě naopak. Snaha o přílišnou univerzálnost a uspokojení každého přání práci s nimi vydatně komplikuje a vyžaduje trénované specialisty.

RS Drupal 
Příklad univerzálnosti v open-source RS Drupalu (podrobněji níže): nastavení pohledů views. Pro pokročilé „drupaláky“ nesmírně užitečná věc, pro začátečníka takřka nepochopitelné.

 

Další náklad pak vzniká za provozu. Možná nemusíte účtovat práci technika při změně webu, ale… jak snadno se vám s RS pracuje? Kolik času vám trvá vytvoření novinky nebo sepsání textu na stranu? Co přidání fotky nebo galerie? A pořád zůstává otázka: kolik bude stát, když chcete něco, co redakční systém neumí?

Nezapomínejme na skrytý potencionální náklad – co když možnost měnit klíčové části webu způsobí, že něco pokazíte? Že zavlečete do webu špatné chování nebo vzhled? Kolik stojí oprava a jakou cenu má neprofesionální vzhled vašeho webu během různě dlouhých časových prodlev? Ne, tohle není nic, na co by vám někdo dal záruku nebo pojištění.

Ale není práce bez redakčního systému návrat kamsi do počítačového středověku?

Příkladem částečně dynamického webu z naší produkce je například náš web Kurzoru, web testujem.cz, nebo redesignovaný web Eurospolečnosti.

Nepopírám, opravdu je zpátečnické tvořit weby staticky, tzn. stránku po stránce předepsány ručně – s jakoukoliv změnou přímo do patřičného souboru. Mezi RS a statickým webem ale existuje další cesta. Částečně dynamický web. Ta většinou rozdělí web na dvě části: pro klienta neměnnou a měnitelnou pomocí online administrace, například aktuality, galerie… Pokud je celek dobře napsán (chce to zkušenosti a kvalitní framework – základní systém, na kterém se vše spouští), pak si ono "měnitelné" klient upraví sám jedna radost bez zbytečného zdržování. A neměnitelné není problém i pro méně zkušeného programátora změnit, během pár minut. Sečte-li se vše na náklady, pro většinu běžných požadavků a webů se vám takový postup vyplatí.

Na této variantě stojí mnoho webů, které jsme v Kurzoru vytvořili, a i když v odborných kruzích a v myslích našich konkurentů tohle zjištění může působit opovržení, weby fungují jedna radost a vydělávají.

Ušetřené prostředky na drahý a často zbytečný redakční systém přece můžete investovat do jiných věcí – například do cílové analýzy, která zajistí jeho správný návrh. Nebo, co takhle si výslednou stránku nechat otestovat skutečnými uživateli?

Který redakční systém je nejlepší?
Samozřejmě ten náš!

…vám řekne každý. Je na tom něco pravdy – když už někdo nějaký systém propaguje, pravděpodobně v něm dotyčná firma bude zběhlá a dokáže s ním pracovat efektivně. Vždy si ale zkontrolujte reference a dejte si pozor na "přílišnou" efektivitu.

Že je někde chyba poznáte, když jsou si weby příliš podobné a obsahují vzhledově i funkčně stejné části. Někdy se totiž poskytovatelům RS vyplatí intenzivně recyklovat a měnit pouze drobně vzhled (někdy ani to ne). Protože tím snižují náklady, často pak mohou konkurovat výrazně nižší cenou. Web jakoby z oka vypadl vašemu konkurentovi, ale rozhodně neprospívá obrazu vaší firmy. Pokud navíc firma recykluje obsahově shodné části, vyhledávače to "odmění" zbytečnou penalizací.

Open-source redakční systém je jasná volba!

Open-source systémy mají lákavou nulovou pořizovací cenu. To ale nemusí vždy platit pro komerční využití, proto by měla licence být tím prvním, co si pozorně přečtete. Existují v podstatě tři komplexní a velmi rozšířené open-source systémy: Wordpress, Drupal a Joomla.

Wordpress – král všech open-source RS. Systém, který je velmi vhodný pro blog nebo menší internetový časopis. Jakékoliv jiné využití je diskutabilní. Wordpress rostl do současné verze dlouho a kdo se vrtal v jeho vnitřním uspořádání, dá mi za pravdu, že to není žádná radost, pro tento systém web upravovat. Na druhou stranu je pravidelně aktualizovaný a obsahuje velké množství pluginů.

Drupal – velmi oblíbený RS mezi firmami, často se s ním setkáte v nabídkách na tvorbu webu. Je více zaměřený na správu obsahu, bohužel si s sebou ale stále táhne bahno celého konceptu redakce – publikování, které při nasazení obyčejného webu na Drupal (typicky prezentace firmy) vytváří zbytečné bloky pro efektivní práci. Drupal existuje v různých hůře kompatibilních verzích, nejpoužívanější jsou verze 5.x a 6.x, poslední verze jsou pak 7.x. Při zprovoznění webu narazí obvykle vývojář na problémy s dokumentací, která je roztříštěná a nepřehledná. Pomoci se člověk často nedohledá a musí věci obcházet těžkopádnými zásahy do různých částí systému. Možná i proto existuje tolik specialistů, kteří dokážou s Drupalem pravé divy – samozřejmě za patřičné ohodnocení.

Joomla! – vznikal jako zcela univerzální systém, který byl schopný hostovat jak web, tak eshop. Tato univerzalita má, jak již bylo zmíněno výše, svoje nevýhody. Obecně, kdykoliv se snažíte svým systémem obsáhnout tolik různých řešení a přání, vždy je obsloužíte méně efektivně, než kdybyste se jim věnovali jednotlivě. Nepřísluší mi ale tento RS jakkoliv hodnotit, Joomlu znám ze všech open-source systémů nejméně. Pouze z doslechu vím, že na poslední verzi 1.6 jsou velmi pozitivní odezvy.

Rozhodně však zapomeňte na variantu, že open-source nebo komerční RS zvládnete nastavit sami podle svých představ, bez určitých netriviálních znalostí webu a podtrhujících technologií. Náklady na nastavení a dodatečný vývoj jsou u open-source RS takřka vždy. A málokdy jsou zanedbatelné.

Náš RS je nejlepší, protože ho vyvíjíme už 5 let!

Velmi diskutabilní argument. Prostředí internetu se neustále vyvíjí a technologie postupují dopředu. Rádi bychom věřili tomu, že společnost sleduje trendy, hlídá si fungování svých systémů v nových prohlížečích a mění technologie za nové, jakmile jsou široce dostupné a jejich nasazení je zajímavé. Zkušenost nás ale často přesvědčuje opačně. Proč také měnit často robustní, obsáhlý systém, na kterém programátoři strávili mnoho hodin, kvůli na první pohled přelétavým módním trendům?

Jako XSS útok se označuje vložení škodlivého kódu do obsahu webu, který se pak při zobrazení může vykonat v prohlížeči kohokoliv. Je důležité vědět, zda a jak se RS vašeho dodavatele proti těmto hrozbám brání.

Kdyby šlo pouze o módní trendy… daleko závažnější je ignorování nových bezpečnostních hrozeb, které se na dnešním internetu množí jako mouchy po dešti. Jeden příklad za vše: pokud dříve šlo vložit škodlivý Javascript do webu tak možná 6–7 způsoby, které nebyl velký problém si ohlídat, dnes jich je 110.

I proto by dobře postavený systém s nevýhodou krátké provozní historie neměl automaticky ve vašem posuzování působit méněcenně. Pokud je postavený na dobrém, bezpečném a rychlém základu a splňuje funkce, které požadujete, případně je není problém dotvořit v rozumných nákladových mezích – pak bych takový systém preferoval. Přišla doba, kdy váš dodavatel nemusí být žádný expert, který si vše vytvoří sám a nejlépe. Naopak, nejúspěšnější v oboru tvorby webu jsou lidé s přehledem a schopností kritického přístupu, což se velmi vyplatí v době, kdy publikované know-how a dostupnost využitelných technologií na internetu zažívá svůj zlatý věk.

Potřebuji RS, abych si web dokázal upravovat sám

… původně dobře míněný argument se snadno změní na jeden z největších průšvihů v oboru. Pokud tohle z úst klienta uslyšíte, sluší se už jen dodat, a máte patřičné znalosti k tomu, jak má ten web vypadat? Ne, opsání odjinud není dostačující. Je to podobné, jako byste přišli za reklamní agenturou se zakázkou na leták, nechali si udělat jen okraje a text si doma doplnili sami – a pak nechali vytisknout. Pokud neholdujete reklamním agenturám, tak můžete zkusit dojít za zubařem, nechat si vyvrtat kaz a plombu si dodatečně vyrobit doma.

administrace hostelu
Administrační část webu hostelu v režii 3OS: jednoduché, přehledné a použitelné. Nevyhovuje vám pořadí? Stačí přesnést položku myší. A hlavně nic zbytečného navíc!

  

Když už web zajišťují profesionálové, většinou mají více než dobrý instinkt na to, jak by měla vypadat finální stránka. A nemělo by jít jen technické rozvržení prvků v HTML. Zkušený webdesignér rozumí typografii, ví, jak psát s ohledem na SEO, a ti nejlepší dokážou text přizpůsobit snadnému čtení s ohledem na předání faktů a udržení návštěvníka v pozornosti. Spolupracuje také s grafikem (pokud už není grafik sám) a dokáže obsah stránky co nejlépe vsadit do navrženého designu.

Místo toho vidíme, jak spoustu dobrých webů jejich volnost při administraci zabíjí neprofesionálně vloženými texty, které hrají pestrou paletou fontů a barev, porušují validitu a základní zásady přístupnosti… Nejen webové vyhledávače a experti na web, ale především váš potencionální zákazník si toho všimne a on je v tomto modelu rozhodující: nenajde, co hledá, něco ho odradí, odchází z webu navždy pryč. A vynaložené náklady na skvělý RS se nám už nevrátí.

Berte prosím dobře na vědomí, že zatímco obsah je král, pak vzhled a forma prezentování je dáma, bez které moc šachových partií na úrovni nevyhrajete.

Na základě svých dlouhodobých zkušeností s klienty spatřuji problém v přístupu:  „RS by měl umožnit uživateli upravit cokoliv“. Moderní auto přece také v garáži nerozděláte šroubovákem, abyste opravili řídící jednotku, protože to málo „táhne vodspoda“...

A s tímto volně souvisí i další, snad nejvíce „zabijácký“ argument:

Potřebuji na obsah WYSIWYG editor!

WYSIWYG (tedy příslib „co vidíte, to dostanete“) je technická forma úpravy obsahu webu, podobající se nejvíce psaní ve Wordu – tedy výsledek vidíte okamžitě před sebou. V prohlížeči. Zázrak, že? Často je WYSIWYG jedním z klíčových kritérií při výběru RS. I přesto, že běžně používaných editorů není zase tak mnoho (TinyMCE, CKEditor, XStandard…) a i s ohledem na náklady pro jejich vývoj se používají stále dokola.

typicky wysiwyg editor, tinymce 
tinyMCE, snad nejpoužívanější WYSIWYG editor na webu. Podobnost s Wordem čistě náhodná?

 

Bohužel, měřítkem kvality těchto editorů není téměř vůbec jednoduchost a požitelnost pro, řekněme, vaši sekretářku, která má za úkol změnit text aktuality. Je to počet funkcí a vlastností, což je faktor, který milují hlavně „lidé od počítačů“. Jako pozůstatek zlaté éry rozmachu IT bude trvat ještě dlouho, než se toto myšlení překoná.

WYSIWYG je výborný proto, že umožňuje vidět upravovanou stránku webu přibližně v té podobě, jako ve výsledku. Problémů je v tomto přístupu několik:

  • možnost upravit co nejvíce pokročilých věcí bere pozornost od samotného obsahu směrem ke vzhledu, formě,
  • jednoduchost i poměrně složitých HTML obratů – často na jeden klik – vede k jejich nadužívání, nesprávnému kombinování a výsledná "pestrost" obsahu často pracuje proti dobrému dojmu ze stránky,
  • web je úžasný svými možnostmi a vyjadřovací schopnosti WYSIWYG editorů jej ve finále stejně vždy omezují. Jistě, našly by se různé alternativní záležitosti, mnoho webařů například vyvinulo jazyky, které vložením klíčového slova do textu posléze ve výsledku zobrazí například fotogalerii, komentáře, anketu… Jenže výsledek stejně nebude „WYSIWYG“ a nastavení těchto komponent je zase někde mimo.

Dobře to ví Martin Malý, dobře to věděl i David Grudl, když vytvořil Texy!, jednoduchý systém pro textový zápis obsahu, který se následně zkonvertuje do HTML. Najednou se soustředíte na obsah, nikoliv formu. Tu by měl za vás vždy zvládnout navržený web sám, pomocí svých definovaných stylopisů a částí pro zobrazení. A to je úloha pro dodavatele webu, ne pro cílového klienta!

Závěrem

Zamyslete se, než začnete při řešení webového projektu automaticky poptávat redakční systém. Jak jsme si ukázali, sama definice toho slova je už sporná, opodstatnění jeho využití je často neprokazatelné, a jeho nasazení je obvykle naddimenzované.

Redakční systém nezaručí automaticky úspěch a nese vždy viditelné a skryté náklady. Téměř vždy existuje cesta, která vyřeší problém efektivněji, úsporněji a relevantněji k požadovanému výsledku.

Honza Malý
maly@kurzor.net
+420 722 211 443
Honza se specializuje na návrh webů a UI, věnuje se také vývoji.