Petr Gogolín9.3.2017Zpět

Spánek, půl zdraví i úspěchu firmy

Na úvod začněme záludnou otázkou: Co mají společného firmy Yahoo!, Time Warner, British Airways, Nike, NASA, Google, Harvard, IBM, Goldman Sachs, Cisco a Procter & Gamble? Pokud pomineme pohádkové platy jejich manažerů, pak tyto firmy spojuje jedna netradiční směrnice pro zaměstnance: Mají doporučeno spát v pracovní době. Kurzor zatím není tak slavná značka jako výše zmínění giganti, ale doporučení na spánek v práci u nás platí také.

Rajská hudba pro uši mnohých z nás, kterým se pravidelně mezi 13. a 15. hodinou nekontrolovaně zavírají víčka a kteří přemýšlejí, jak nejlépe přelstít přicházející nutkání usnout přímo na klávesnici. Někdy může být příčinou únavy skvostná svíčková na poledním menu v oblíbené restauraci, ale pravý důvod se skrývá jinde.

Z antropologického hlediska procházejí všichni primáti, a tedy i lidé, dvěma vrcholy únavy během jednoho 24hodinového cirkadiánního rytmu. První nastává v noci mezi druhou a čtvrtou hodinou ranní a druhý právě mezi první a třetí hodinou odpolední.

Typical daily rhythm of the sleep-wake cycle

Obr. 1 – Průběh křivky znázorňující dva vrcholy únavy během denního cyklu, zdroj: http://lumos.tech/blog/

2+1 druhy spánku

Lidé v celé historii chodívali spát po setmění, než industrializace zajistila umělé osvětlení většině obyvatel Země. Málokdo ale ví, že spánek probíhal dvoufázově. Veškerá historická literatura píše o tzv. prvním a druhém spánku. Uprostřed noci, obvykle kolem půlnoci, se lidé probudili na hodinu až dvě, věnovali se modlení, vyprávěli si příběhy nebo si četli u svíčky.

Stejně jako první a druhý spánek v noci byl obvyklý i odpolední šlofík. Během industrializace však lidé začali podrobně měřit čas, výkonnost strojů a nakonec i lidí. Z odpočinku se najednou stalo synonymum pro zahálku a lenost. Jistě máte ve svém okolí jedince, kteří se s podobně postiženými kamarády předhání v tom, kdo naspal méně hodin a strávil v práci ještě více času. Tlak společnosti na výkon je zkrátka enormní a přestože si už mnoho organizací uvědomuje důležitost péče o zdraví pracovníků, stále jde spíše o výjimky.

Smysl spánku po obědě ovšem není jen pro management těžko uchopitelná dlouhodobá prevence rozvoje civilizačních onemocnění, ale i velmi pragmatický krok s okamžitými výsledky. Po pravidelném šlofíku se totiž můžete dočkat zvýšené pozornosti v druhé polovině pracovního dne, snížení negativního vlivu stresu a nabrání nových psychických i fyzických sil, které mají výrazný dopad na produktivitu.

Průzkumy ukazují, že...

Existuje nespočet studií podporujících výhody odpoledního spánku a jejich pročítáním lze strávit hodiny. Pro zajímavost vybírám tyto dvě:

  • Studie z University of Athens z roku 2007 potvrzuje, že pravidelní odpolední spáči snižují pravděpodobnost svého úmrtí na srdečně-cévní choroby o 40 %. Pokud se zaměříme pouze na muže, toto číslo vzroste na 60 %. Vzorek čítal 23 000 jednotlivců a studie trvala šest let.
  • Jestliže vás zajímají ryze pracovní výkony a nikoliv zdravotní problémy kdesi daleko v budoucnu, pak přijde vhod studie NASA prováděná na pilotech při dálkových letech. Ta uvádí, že 26 minut odpoledního spánku už za pouhých šest dnů zdokonaluje výkon při ovládání komplexních systémů o 34 % a zlepšuje pozornost dokonce o 54 %. Jinými slovy: Debugging je odpoledne rázem mnohem snazší.

Jak na to?

Dejte si velký pozor, abyste neusnuli na dobu delší než 30 minut, ze které by vás někdo s dobrým úmyslem chtěl probudit. Dostanete se totiž do hluboké fáze spánku, která se přehoupne do fáze probouzení, jež by mělo správně nastat teprve za hodinu až hodinu a půl. V tomto mezidobí nastává při náhlém probuzení tzv. kladivový efekt. Jednoduše řečeno se cítíte, jako by vás někdo udeřil kladivem do hlavy.

Abychom zamezili kladivovému efektu, můžeme si pomoci tak, jak to dělali mnozí historičtí velikáni. Edison podřimoval s kuličkovým ložiskem v ruce, Dalí držel lžíci, Einstein libovolné psací potřeby. Jakmile se pánové začali dostávat do hlubší fáze spánku, předměty jim z rukou vyklouzly, udeřily o podlahu a zachránily je před příliš dlouhým spánkem. Pokud však máte v kanceláři dobře tlumící koberec, bude vám lépe sloužit alarm na telefonu :-)

Alternativu odpoledního odpočinku představuje 90minutový cyklus, ve kterém upadnete do hluboké fáze spánku. Tato delší verze zlepšuje schopnost zapamatovat si nově přijaté informace a má výrazný regenerační účinek na fyzické i duševní síly. Nejznámější spáč holdující tomuto odpočinku byl Winston Churchill, který se převlékl do noční košile, zatemnil ložnici a v posteli sbíral energii na své historické úspěchy.

Fáze spánku

Obr. 2 – Fáze spánku, zdroj http://www.advancedmp3players.co.uk/shop/Gadgets.4/infactory.384/AXBOCOUPLE/aXbo_Couple_Sleep_Phase_Alarm_Clock.4228.html

 

Rouška, pštrosí polštář

Mnohým lidem stačí k adekvátnímu odpočinku stav polobdělosti. Nemusíte se tedy obávat, že je třeba vždy hluboce usnout. Ideální je najít si klidné a tiché místo, kde vás nikdo nebude rušit. Dobrý nápad je poloha vleže nebo rouška přes oči, která umožňuje organismu rychleji usnout.

Pokud vaše pracoviště žádné klidné a tiché místo nenabízí, můžete vyzkoušet pštrosí polštář. Zpočátku možná budete terčem fórků, s nově nabytými silami a pracovními výkony po odpoledním šlofíku ovšem můžete kolegům vytřít zrak! :-)

Pštrosí-polštář

Obr. 3 – Pštrosí polštář je výborná pomůcka pro šlofík u stolu. Koupit lze na Amazonu. Zdroj: http://www.mygunnedah.com.au/ostrich-pillow-quick-afternoon-office-nap/

Praxe v Kurzoru

Od té doby, co jsme si pořídili nadupané herní PC, je myšlenka na spánek vytlačená myšlenkou na zlepšování skillů ve FIFA 2017. Pokud si ale přece jen chcete natáhnout nohy na firemní pohovku, je zcela k dispozici.

Petr Gogolín
peter@kurzor.net
+420 776 346 943
Petr se specializuje na analýzy a návrhy online strategií.